18. díl - Where Is a Nicholson, There Is a Problem

28. února 2014 v 19:36 | Maria & Janey |  Perks of Being a Nicholson

Poznámka: Tenhle díl navazuje na díl předchozí, když se holky odebraly domů. Jestli se vám tento díl bude líbit, hvězdičkujte, komentujte atd. Usmívající se




"Dobře, tak co je s tebou?" zeptala se Janey, když kráčely nahoru po schodech.
"Nic, co by?" zalhala Maria a vydala se směrem ke svému pokoji doufajíc, že ji sestra nechá na pokoji. To by ale nebyla Janey.
"Proč jen ti nevěřím?" zeptala se rýpavě Janey a následovala Mariu do pokoje.
"Máš nejspíš problémy s důvěrou," odpověděla Maria lhostejně a sundala si boty a bundu. "Co kdyby ses šla převléct, a pak se můžeš přijít odlíčit sem, hm?" nabídla Maria Janey, aby se ji alespoň na chvíli zbavila.
Janey souhlasila a tak Maria osaměla. Tílko a rifle vyměnila za kraťasy a tričko a odešla do koupelny, kde si umyla obličej. Podívala se na sebe do zrcadla a za tou perfektní maskou byla jen ta naivka s černýma rozmazanýma očima, kterou právě viděla v zrcadle. Jak mohla být tak blbá? Věřit, že Max byla opravdu její nejlepší kamarádka. Kdyby byla, nechodila by teď s Chuckem, Mariiným prvním klukem vůbec. Její první láskou. Pořád tomu nemohla uvěřit. Make-up jí štípal v očích a tak se ještě jednou opláchla a sedla si na židli. Vytáhla různé přípravky na odličování, krémy, emulze a tak dále. Když byla v polovině odličování, Janey se vrátila a stoupla si k zrcadlu. Pustila vodu a předtím, než si opláchla obličej, se podívala na Mariu. Ta jen předstírala, že se soustředí na odličování. Janey se k ní po chvilce přidala a to ticho už bylo k nesnesení.
"Tak co se děje?" zeptala se Janey znovu a Maria se hluboce nadechla.
"Nic velkého, Max chodí s Chuckem," odpověděla Maria a Janey otevřela oči dokořán.
"Cože?!"
"Vidličky a nože, Max chodí s Chuckem."
"Ale ona je tvá nejlepší kamarádka a on tvůj bývalý. Myslíš, že proto ti nepíše?" Janey pozvedla obočí.
"Nekecej, to mi nedošlo," řekla sarkasticky Maria. "Možná, já nevidím do Londýna."
"Možná má výčitky svědomí. Měla by si jí zavolat," řekla Janey a odebrala se do svého pokoje.
Maria si povzdechla a pozorovala svou sestru zavírajíc se ve svém pokoji, který byl naproti koupelny. Odlíčila si zbytek make-upu a vyrazila zpátky do svého pokoje, aby se konečně mohla převléct a uložit do postele se vzpomínkami na vlastně docela dobré odpoledne, i když to bylo s Jacksonem a Derekem.

***

Druhý den, když šla po školní chodbě a snažila se nepřemýšlet nad tím, že jí zradila nejlepší kamarádka, se odebrala ke své skříňce. Ráno ani nedojedla svou snídani a nebylo to kvůli toho, že šla do školy pozdě. Neměla chuť a to se stávalo jen když ji opravdu něco trápilo. Když zavřela svou skříňku, za ní stál Scott a usmíval se.
"Ahoj," pozdravil ji jemně Scott a zmateně zamrkal, když si všiml jejího zamračeného obličeje.
"Co ti včera Derek s Jacksonem udělali? To je strašné, nechám tě s nimi jeden den a už se mračíš. Mám si to s nimi jít vyřídit?" zeptal se a Maria viděla, jak se Scottovi napjaly pod tričkem svaly. Kdyby Maria nebyla smutná a naštvaná, tak by se pustila do obdivování jeho těla.
"Nic mi neudělali, naopak byli docela fajn. Což je trochu matoucí, jsou to přece jen Jackson a Derek." Pokrčila rameny a ani mu nechtěla říkat, co se děje. Přece jen to byl její kluk a ona ho nemůže zatěžovat problémy s jejím ex.
"Ty jsi nás vyměnila?" zamrkal zmateně Scott. "Za Dereka a Jacksona, že jo?" Hrál si na ublíženého, ale bylo vidět, že mu cukají koutky.
Maria se usmála. Byla ráda, že měla kluka, který jí v těžkých chvílích dokáže rozesmát. Zkoušela to i Janey při snídani, ale vůbec jí to nešlo.
"Proboha jen to ne! Ty a Stiles se nedáte nahradit," zakroutila hlavou Maria a přistoupila blíž ke Scottovi, aby ho mohla políbit.
"Nicholsonová a McCall jako vždycky!" Někdo se snažil napodobit hlas kouče. Maria i se Scottem se otočili a všimli si Stilese.
"Nejdeš nějak pozdě?" zeptal se Scott a jeho pohled směroval na hodinky na jeho levé ruce. "Budu hádat. Sledoval si Janey do školy nebo si musel setřást Aubrey?"
Maria se i přes svou náladu rozesmála, protože obě varianty byly vtipné a rozesmála se ještě víc, když se to snažila si představit.
"Moc vtipné." Pokýval hlavou Stiles a obrátil oči v sloup. "Zdržel mě táta, kdyby tě to zajímalo. Nebo vás." Svůj pohled věnoval Marii, která byla zády opřená o skříňky.
"Půjdete mě doprovodit do třídy?" zeptala se Maria, a když oba kluci přikývli, vydali se společně ke třídě.

Maria měla polovinu hodiny za sebou, když jí v kapse zabrněl telefon a ona se na něj podívala, aby zjistila, co jí přišlo.
"Zdá se vám, že si učivo vykládám jen sám pro sebe, slečno Nicholsonová?" ozval se profesor Fitz.
Maria zvedla hlavu, schovala mobil do kapsy a nadechla se.
"Ne, vůbec ne, pane učiteli. Já-," podívala se kolem sebe a letmo zahlédla Dereka, který se spokojeně usmívá. "Já se moc omlouvám, tohle nemám ve zvyku," pokračovala, když se Derek výsměšně pousmál. Maria se na něj zamračila a znovu se podívala na profesora Fitze.
"Víte, jde o to, že nám včera auto srazilo mého psa Maxe a.. No, víte.. Mám k němu úzký citový vztah a čekám na zprávu od mamky, jak je na tom. Ještě jednou se omlouvám," dokončila svůj herecký výkon Maria a div jí slzička neukápla. Fitz se na ni chvíli jen podezřívavě díval.
"Dobře, ale své problémy si řešte ve svém volném čase, ano?"
Maria pokývala hlavou a zvedla ruku, když se profesor vracel ke svému stolu. Počkala, než se otočí a dělala, jako by si stírala slzu pod pravým okem.
"Pane profesore, mohla bych si zajít na toaletu?" zeptala se Maria smutně. Profesor povolil.

"Co se děje? Musela jsem na Fitze zahrát, že mi auto srazilo psa," řekla Maria, když konečně došla na konec chodby. Podpatky jí totiž znemožňovaly rychlou chůzi.
"Vždyť žádného psa nemáš," prohlásil zmateně Stiles.
"No právě."
Stiles se krátce zasmál.
"No tak co je? Musím se brzo vrátit," napomenula ho netrpělivě Maria.
"Jo, jasně. Promiň. Co ti dneska je? Nemohl jsem si nevšimnout, že dneska nějak nejsi ve své kůži."
"Půjčila jsem si mamčinu," odpověděla Maria rádoby vtipem. Stiles naklonil svou hlavu na bok.
"Hele, i Scott říká, že ti něco je a Janey se jen podezřele tváří a dělá, že nás neslyší."
"Tím vám asi dává najevo, že vám do toho nic není. A mimo to, nic to není. Jsem jenom unavená," zalhala Maria.
"Kdybys byla unavená, nevypadala bys takhle dobře," oponoval jí Stiles.
"Děkuji," usmála se Maria mile. Stiles protočil panenkami.
"Víš, jak to myslím."
"Jasně, že vím. Dnešní make-up se mi povedl," hrála si na hloupou Maria. Ale Stiles se jen tak nedal. Tak dlouho ji propichoval pohledem, až to vzdala.
"Dobře, řeknu ti to. Ale předem tě upozorňuju. Je to kravina, a jestli to řekneš Scottovi, zabiju tě. Řekni mu třeba, že jsem dostala špatnou známku anebo že mám krámy. Je mi to jedno, jasné?"
Stiles se zatvářil zmateně, ale přikývl.
"Max, moje nejlepší kamarádka z Anglie - no, teď už spíš bývalá nejlepší kamarádka - začala chodit s mým bývalým."
Stiles se zmateně zamračil.
"A?"
"A? A?! Co tím myslíš, a?"
"No, co je na tom tak strašného?"
"Ty si přeslechl to, že moje teď už bývalá nejlepší kamarádka chodí s mým bývalým? Ty si přeslechl všechno, co jsem říkala?
"Ne, všechno jsem slyšel. Ale proč tak vyšiluješ?"
Maria pozvedla obočí a div na něho nezačala křičet. Pak se ale uklidnila a nadechla se.
"Tak jinak. Představ si, že chodíš s Janey. Že si uvědomila, že si pro ni lepší než Jackson a začala s tebou chodit. A pak se s tebou rozejde. Scott tě podporuje, řekne, že si tě nezaslouží a že to bude lepší. A jen co vypadneš z města, začne s ní chodit on. Nemůžeš mu rozbít hubu, nemůžeš ho seřvat, nemůžeš je načapat, nic. Protože jsi sakra daleko," vysvětlila mu to co nejživěji.
Stiles na chvíli ztichnul a přemýšlel. Nadechl se, aby něco řekl, ale pak zase vydechl. Maria se na něj dívala a čekala na odpověď. Stiles jí položil ruku na rameno a usmál se.
"Takže kdy jedeme do Londýna?" zeptal se a Maria se zasmála.
"Už musím jít. Ani člověku, kterému auto opravdu srazilo psa, to netrvá tak dlouho. A nezapomeň, neříkej to Scottovi," řekla nakonec.
"Co to má znamenat?! Stilinski, Nicholsonová!" zaslechli oba a Stiles rychle sundal svou ruku z ramena Marii.
"Trenér Winchester, jaké překvapení!" zvolal Stiles rádoby nadšeně.
"Právě jsem byla na cestě do třídy, když jsme se tady se Stilesem potkali. Bylo to úplně nečekané! Tak já jdu, abych neměla problém s profesorem Fitzem." Maria se otočila k odchodu, ale trenér Winchester ji hned zastavil.
"Ne ne, Nicholsonová. Pojď pěkně zpátky. Tak nečekané, říkáš. A skončilo to tak, že se tady Stiles dotýkal tvého ramene a tys ho upozorňovala, aby to neřekl McCallovi, že? Že se nestydíš, Nicholsonová. Táhnout to s obouma, jak se Stilinským, tak s McCallem!"
"Ale pane učiteli, tohle je nedorozumění. Mezi mnou a Stilesem nic-" začala Maria.
"Ticho! A vy, Stilinski, že vás hanba nefackuje, táhnout to s holkou svého nejlepšího kamaráda."
"Ale pane učiteli, tohle je opravdu nedorozumění. My jsme se jen-" začal na svou obranu Stiles.
"Dost! Mě opravdu nezajímá, co jste dělali. Myslím, že si to dokážu domyslet," trval na svém Winchester. "Jste oba po škole."
Maria vykulila oči a Stiles jen zklamaně rozhodil rukama.
"Ne! Proč? Nic špatného jsme nedělali, trenére. Prosím! Auto mi srazilo psa, po škole musím jít domů se o něj postarat!" vymlouvala se Maria, ale trenéra neobměkčila.
"Nezajímá mě, jestli vám auto srazilo psa, kočku, sestru, matku. Dneska jste po škole, hotovo! A teď zpátky do tříd."
Maria a Stiles se na sebe bezmocně podívali a pak se neochotně vrátili do svých tříd.

"Za deset minut jsem po škole. Já tam tak nechci!" stěžovala si Maria, kterou Scott objímal kolem ramen.
"Jsme, jsme po škole," opravil ji Stiles.
"JSME po škole," opravila se Maria neochotně, protože to brala jako křivdu jen a jen své osoby.
"Nemáte mě podvádět, zrádci," zavtipkoval Scott a oba se na něj naštvaně podívali. "Hele, já vás do problému nedostal, vy si děláte tajné rande na záchodě," bránil se.
"Víš, že to není pravda. Narazili jsme na sebe na chodbě," reagovala na to Maria a varovným pohledem propichovala Stilese, který radši jen přikyvoval.
"Já vím, jen si dělám srandu. To zvládneš," políbil Scott Mariu na čelo. "Tak já jdu, mějte se," řekl ještě, než se otočil k odchodu.
"A co já?" zakřičel za ním z legrace Stiles a Maria se začala nekontrolovatelně smát.
"Nějak veselá na to, že jsi po škole, protože podvádíš svého kluka s jeho nejlepším kamarádem, ne?" slyšela za sebou Maria a otočila oči v sloup. Caroline. Jako vždycky si nemůže odpustit stupidní poznámky.
"Jak by nebyla, když bude trávit dvě hodiny samotná se Stilesem. On teda není můj typ, ale její asi jo," dodala Aria svým tenkým hláskem. "Chudák Scott."
Maria se prudce otočila a došla k Arie, která byla menší než Maria a užívala si to.
"Tak poslouchej ty ocásku, starej se o sebe a ne o mě. Scott se má dobře, děkuji za optání," řekla a pak se otočila na Caroline. "Já si totiž, narozdíl tady od někoho, kluka udržet umím."
"Zásah," slyšela Maria za sebou a zadržovala smích. Caroline rudla nenávistí a chudák Aria nevěděla, co má dělat. Otočila se a za ní stál Derek. "Přišel jsem se podívat na rebelku," vysvětlil a Maria obrátila oči v sloup a zakroutila hlavou.
"Na nějaký blbý trest nemám čas ani náladu," postěžovala si Maria Derekovi, až ji překvapilo, jak uvolněně s ním mluví vzhledem k tomu, že ho nesnášela už od prvního dne, kdy nastoupila do školy.
"Já vím, já vím. Musíš se jít starat o Maxe, tak se jmenuje ten tvůj pes, viď?" ujišťoval se Derek.
Maria se pobaveně pousmála a přistoupila k němu blíž.
"Já nemám psa," zašeptala tak tiše, aby to slyšel jen on a odešla ke Stilesovi.
"Můžeme?"

"Ten list papíru, co leží před vámi na stole, je neuvěřitelně složitá úloha z matematiky, kterou pro vás speciálně připravila paní profesorka Blakeová na mou žádost," začal trenér Winchester, když si Stiles s Mariou sedli vedle sebe a narovnali se. Maria se s úsměvem nenápadně podívala na Stilese a pak zpátky na trenéra.
"Jo tak další šťabajzna," pošeptala skoro neslyšně a oba měli co dělat, aby nevyprskli smíchy.
"Jen se smějte, on vás ten smích přejde. Dokud nevyřešíte ten příklad, nepůjdete domů," komentoval to trenér a oba, i Stiles i Maria vytřeštili oči. "Jediné vaše privilegium je, že můžete dát hlavy dohromady. Tím nemyslím muchlování, ale že můžete pracovat spolu. Žádné muchlování! Budu vás sledovat."
S těmito slovy trenér vyšel ven ze třídy a Stiles s Mariou se vrhli na papír.
Maria se Stilesem se pokoušeli na příklad přijít, ale nebylo jim to nic platné. V příkladu bylo spousta chytáků a zádrhelů, které prostě nebyli s to vyřešit.
"Achjo, s takovou tu ztvrdneme do zítřka. Copak nechápou, že matika a všeobecně učení není má silná stránka, ale Janeyiná?" dostala ze sebe na pokraji zoufalství Maria a vtom ztuhla. Stiles se na ni podíval a ona se podívala na něj. Rychle vytáhli mobily a začali fotit jako šílení. Vtom se dveře otevřely a dovnitř vešel trenér. Stiles ještě stihl schovat svůj mobil, Maria ale takové štěstí neměla.
"Žádné mobily! To vás v Anglii neučili? Dejte mi to!" Winchester vytrhl mobil Marii z ruky. "Vrátím vám ho, až přijdete na výsledek toho příkladu, já si tady mezitím sednu a budu se na vás dívat." Trenér Winchester se vydal k učitelskému stolu.
"Napiš Janey, ať to vypočítá, já ho mezitím zabavím. A nezapomeň si vypnout zvuky!" řekla Maria a vydala se za trenérem Winchesterem. "Ale no tak, trenére Winchestere. Já ten mobil potřebuju," začala ho přemlouvat a ujistila se, že mu zakrývá výhled na Stilese shánějícího výsledek zapeklitého příkladu.
"Opravdu? A na co, slečno Nicholsonová?" zeptal se znuděně trenér Winchester.
"No, kvůli Maxovi přece!"
"Maxovi? Hele, Nicholsonová, není těch chlapů na vás víc než dost? To nemáte svědomí?"
Maria se otočila oči v sloup.
"Pane Bože, ty to vidíš! Pane učiteli, už podruhé vám říkám, že jsem se Stilesem na té chodbě nic nedělala a Max je můj pes! O tom jsem vám už říkala dříve na chodbě. Pamatujete? Srazilo ho auto, chudinku a já nevím, co s ním je. Mamka mi má napsat o jeho zdravotním stavu. Přece byste mě nepřipravil o šanci se dozvědět, co s ním je," pokračovala Maria a rozhodla se učitele unudit k smrti.
"Víte, on je takový mazel. Je to sice pitbul, u kterých to není moc zvyklé, protože to je bojové plemeno, ale on je prostě jiný. Je mimořádný. Je ochranářský, láskyplný a poslušný. Vždy mi dokáže zlepšit náladu a je nezvykle chytrý, protože.. No, víte. Psi jsou prostě hloupí."
"O můj Bože, Nicholsonová. Sklapnete vy někdy? Tady máte svůj telefon a nevracejte se k mému stolu, dokud nebudete mít vyřešený ten příklad," přerušil ji trenér Winchester právě včas, protože už nevěděla, co říct.
"Dobře, děkuji Vám mnohokrát. Jste ten nejlepší učitel na téhle škole, vážně," zdržovala ještě chvilku, pak se podívala na Stilese, který na ni pokývl. Maria si oddechla a odebrala se zpátky na své místo.
"Wow, věděl jsem, že jsi ukecaná, ale tohle byl nadlidský výkon," okomentoval to Stiles.
"Taky jsem překvapená, co všechno jsem ze sebe dokázala dostat," reagovala na to Maria. "Tak co, máš to?"
"Jo, stihl jsem to i opsat než si dokecala s tím nejlepším učitelem na téhle škole," odpověděl ironicky Stiles a Maria se lehce zasmála.
"Nějak jsem to obkecat musela," bránila se Maria a Stiles přikývl.
"No, takže navrhuju, že tady zůstaneme ještě takových deset až patnáct minut a budeme předstírat, že řešíme ten příklad. Pak ho dáme učiteli a hurá domů," navrhl Stiles.
"To zní jako plán," přikývla Maria a opřela se hlavou o svou pravou ruku. "Zatím si můžeme promluvit o mém problému jménem Muck."
"Muck? Jako pusa?" zeptal se Stiles zmateně a Maria protočila panenkami.
"Ne! Muck, zkratka pro Max a Chuck. Já musím být asi hodně pošahaná, když jsem jim už vymyslela jméno," povzdechla si.
"Předpokládám, že mluvíš o své ex nejlepší kamarádce a svém ex," řekl nejistě Stiles. Maria přikývla.
"Tak jí napiš nebo zavolej," řekl Stiles.
"To už mi radila Janey. Ale já nemám důvod jí psát. Jediná věc, ke které mám důvod je přijet tam a rozbít jí hubu. Ale proč bych to dělala? Chodím teď se Scottem a Chuck je mi vlastně úplně ukradený. Jde jen o princip," hádala se Maria sama se sebou.
"Wow, ty to dohadování dokážeš i za mě," zasmál se Stiles a Maria se přidala.
"Hej, vy dva! Co vám připadá tak vtipné, přišli jste na to už?" ozval se z druhé strany učebny trenér Winchester. Stiles si odkašlal.
"Vlastně ano, teď jsme dokončili výpočet," řekl a společně s Mariou se na sebe potutelně usmáli. Trenér Winchester vyskočil ze židle a přispěchal ke stolu, kde Stiles s Mariou seděli. Vytrhl papír Stilesovi z ruky a pozorně si četl postup, až došel k výsledku.
"To není možné," vydechl.
"Jak vidíte, tak je," řekla Maria s úsměvem.
"Můžeme už jít?" zeptal se Stiles a trenér ho sjel ostrým pohledem.
"Ze školy rovnou domů a žádné muchlování, jasné?!" Maria rozhodila rukama.
"My jsme se nemuchl-, ale to je jedno. Jdeme Stilesi, než dostaneme přednášku o bezpečném sexu," vzdala se Maria hájení a vzala si své věci. Stiles si rychle sbalil ty jeho a oba vyšli ven ze třídy.

"Půjčíš mi na chvíli mobil?" zeptal se Stiles po krátkém mlčení, kdy šli vedle sebe ulicí.
"Na co?" chtěla vědět Maria.
"Uvidíš."
Za nedůvěřivého pohledu Maria podala mobil Stilesovi. Ten vytáhl i svůj mobil a něco si opisoval z jejího mobilu do svého. Pak jí mobil vrátil, ještě chvíli ťukal na svém a pak jí ho taky podal. Maria se nechápavě podívala první na Stilese a pak na jeho mobil.

Nová zpráva: Stiles
"Pozor, chytej! Nevíš co to je? To jen syfilis letí tvým směrem. Chuck je všechno jen ne neviňátko. Hodně štěstí."

Maria otevřela oči a pusu dokořán.
"Ne."
"Jo."
"Ne!"
"Jo!"
Maria se rozesmála.
"O můj Bože, kde ses naučil psát jako zlá mrcha?"
"Nevím, Heather mě vždycky prosí o radu, když neví, co má napsat, ale chce znít supr drsně." Pokrčil rameny Stiles a Maria si dala ruku před svou otevřenou pusu. Neměla ani sílu vydat jakýkoliv zvuk, jen se neslyšně smála. Pak se mu vrhla kolem krku se smíchem pořád na rtech.
"Díky, jsi nejlepší!" poděkovala mu.

Maria byla už doma, když jí v kapse zabrněl telefon. Vytáhla ho a přečetla si příchozí sms.

Nová zpráva: Max
"Tos byla ty?"

Maria zvedla obočí a zakroutila hlavou.

Nová zpráva: Maria
"Co?"

Nová zpráva: Max
"Ta zpráva se syfilisem, znělo to dost jako ty."

Nová zpráva: Maria
"Co to meleš, já žádný syfilis nemám!"

Nová zpráva: Max
"Ale ne! Někdo mi napsal, že si mám dávat pozor, abych nechytla syfilis od Chucka."

Nová zpráva: Maria
"No spíš aby on nechytil syfilis od tebe."

Nová zpráva: Max
"Chápu to správně, že jsi tu sms nenapsala a že jsi na mě naštvaná?"

Nová zpráva: Maria
"K ničemu takovému bych se nesnížila, tohle byla vždycky tvoje parketa. A nejsem na tebe naštvaná, protože k tomu by bylo potřeba citů a to bys pro mě musela něco znamenat."

Nová zpráva: Max
"To nemyslíš vážně."

Nová zpráva: Maria
"Myslíš?"

Maria marně čekala na odpověď, a když už deset minut nic nepřicházelo, hodila svůj mobil na gauč a došla k televizi. Z poličky vytáhla playstation a zapojila ho. Zapnula si GTA 5 a začala pracovat na svém skóre. Musela dostat z hlavy Max, Chucka, Londýn, všechno. A tak jenom mačkala tlačítka a plnila mise v naději, že přijde na jiné myšlenky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama